Zpracování bílého a zeleného čaje.
ZPRACOVÁNÍ ČAJOVNÍKOVÝCH
LÍSTKŮ…
Kdysi se lidé domnívali, že zelený a
černý čaj se připravují ze dvou odlišných druhů čajovníku. Ve skutečnosti se
pět hlavních typů čaje -bílý, zelený, oolong, černý, ovoněný (případně
aromatizovaný) a lisovaný- liší se jen způsobem zpracování. Každý druh zahrnuje
ještě mnoho různých obměn, a tak na celém světě existuje více než 3000 druhů
čaje.
Bílý
čaj:
Bílý čaj produkuje v omezeném
množství Čína (původně provincie Fu-ťien) a Srí Lanka. Nové listové pupeny se
otrhávají ještě před rozvinutím, nechají se zavadnout, aby se z nich
odpařila voda, a poté se suší. Pupeny si zachovají stříbřitě bílý vzhled (někdy
jsou označovány jako stříbřitý tips „Silver Tip“) a poskytují velmi světlý
nálev slámově žluté barvy.
Zelený
čaj:
O zeleném čaji se obvykle mluví jako o
nefermentovaném. Čerstvě otrhané lístky se nejdříve nechají zavadnout a
pak se tepelně ošetřují, aby se
zabránilo fermentaci (neboli oxidaci). V Číně se na mnoha místech sále
uplatňuje ruční zpracování, zejména u nejkvalitnějších čajů. Některé závody už
však využívají i stroje. Podle tradiční metody se zelené lístky rozloží
v tenké vrstvě na bambusová plata a hodinu dvě se vystaví slunečním paprskům nebo přirozenému
teplému vzduchu. Posléze se vloží po malých množstvích na rozpálené pánve a
rychle se rukama promíchávají. Přitom zvlhnou a změknou. Po čtyřech až pěti
minutách se vláčné lístky svinou na bambusových stolech a poté znovu tepelně ošetří
a svinou, mnohdy opakovaně za sebou. Nakonec se třídí podle velikosti.
V Japonsku
se naopak lístky napařují na pohybujícím se pásu, aby zvláčněli a změkly. Potom
se ochladí a opakovaně svinují, kroutí a suší, dokud neztratí veškerou vlhkost.
Při posledním svinování se tvarují a v
poslední fázi dosušují. Po vychladnutí se listy plní do vzduchotěsných nádob,
v nichž se dopravují k maloobchodníkům. Třebaže ve většině japonských
závodů je výroba mechanizována, některé čaje se dodnes zpracovávají ručně.
